zemského a říšského mladočeského poslance
JUDr. Eduarda Brzoráda.
Děje rodů von Herites,
von Krziwanek, Delorme a Brzorád.
Od roku 2002 sepisuje Jan Steinbauer.
E-mail pro Vaše komentáře a doplnění:
Opredcich@seznam.cz
___________________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________
Dodatky
Zvláštní přílohy:
Album
rodiny Marie Brzorádové roz. von Krziwanek (1834-1898)
Album
Voith-Herites von Sterbez
zpět na:
Níže najdete doplnění připojená k práci až po jejím dopsání. Přidávána jsou na tuto stránku tak, aby horní byla tou nejnovější. Každá novinka je označena znakem podle příslušnosti k jedné ze čtyř kapitol. Doplnění jsou časem dle možností postupně umísťována i přímo do textu jednotlivých kapitol. Zde v Dodatcích jsou ty části, které již do textu vepsány byly, podbarveny šedě.
___________________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________
2026
Ján Nep. Eiselt, doktor medicini a městsky physikus, syn + p. Josefa Eiselta bywaleho auřednika v Praze a matky Anny Mazner si 28. 11. 1830 v Poličce vzal Kateřinu Lamatsch, dceru Jana L. kupce a … a matky Františky Schauer. Oddáni byli se svolením pana amdinistrátora děkanem Ignatzem Schauerem.[1]
Johann Nepomuk Eiselt (28. 5. 1805 Praha– 7. 1. 1868 Hradec Králové[2]), lékař, přírodovědec, spisovatel, regionální historik. Promoce na doktora 1829. Působil nejprve jak městský lékař v Poličce, o které sepsal i hostorická pojednání, jako „krajský fysik“ v řadě měst, nakonec v Hradci Králové odměněn čestnými diplomy. Roku 1857 projevena mu nejvyšší spokojenost císaře. [3] Portrét v biografiích entomologů[4]
Jeho syn prof. Jan Bohumil Eiselt (1831-1908), doktor lékařství, magistr porodnictví, doktor chirurgie byl již dvorním radou a profesorem vnitřního lékařství v Praze, nositel Rytířského kříže Leopoldova řádu.[5] Zasloužil se o zřízení české lékařské fakulty.[6] Bohumilovým nejmladším synem z osmi dětí byl pražský lékař prof. Rudolf Richard Eiselt (1881–1950), profesor vnitřního lékařství v Praze, lékař-ftizeolog a gerontolog, pedagog[7], dalším synem byl MUDr. Artur Eiselt (1860-), primář ústavu v Bohnicích a význačným žákem Bohumila byl profesor Emerich Maixner šlechtic z Roblínova, který si vzal jeho dceru Marii (1862-1938) během první světové války pracoval jako vrchní štábní lékař v záložní nemocnici Červeného kříže v Praze – Karlíně a roku 1918 byl nobilitován.[8]
V roce 1815.
Dnešní den byl oslaven úkonem tak významným, jakož i pro celé Čechy požehnaným
a nábožným, neboť Jeho knížecí Milost, Jeho Majestátem jmenovaný
kníže-arcibiskup pražský, Václav Leopold rytíř Chlumčanský z Přestavlk a
Chlumčan, slavil svou vlastní instalaci do této vznešené hodnosti. – Bezpočetné
množství obyvatel Prahy i venkovanů, shromážděných kvůli svátku svatého Jana,
se ráno dostavilo na c. k. hradní a zámkové náměstí a ve všech přítomných se
projevoval nejživější zájem. Jeho knížecí Milost se odebrala ve slavnostním
průvodu ze svého paláce do katedrály a poté, co byla provedena formální
instalace katedrálním proboštem Václavem Vojtěchem svobodným pánem z Herites,
sama sloužila pontifikální mši, které se zúčastnily nejpřednější civilní i
vojenské autority a početný zástup lidu.“
Im J. 1815. Der
heutige Tag ward durch eine so wichtige, als für ganz Böhmen segenreiche und
religiöse Handlung verherrlicht, indem Se. fürstl. Gnaden, der von Sr. Ma=
jestät ernannte Fürst Erzbischof von Prag, Wenzel Leop. Chlumczansky Ritter von
Pre- stawlk und Chlumczan, Ihre eigentliche In- stallation, in diese erhabene
Würde feierten. - Eine zahllose Menge der Bewohner Prags, u. der um des
Johannisfestes Willen versammel. ten Landleute fand sich Morgens auf dem k. k.
Burg- und dem Schloßplake ein, und in allen Anwesenden sprach sich die regste
Theilnahme Se. fürst. Gnaden begaben sich im festlichen Zuge aus ihrem Pallast
in die Domkirche, und hielten, nach dem die förmliche Installation durch den
Domprobsten Wenzel Adalb. Freih. von Herites vollzogen worden war, selbst das
Hochamt, dem die vornehmsten Civil- und Mili- tär - Authoritäten und eine
zahlreiche Menge Volks beiwohnten.
Honsatko, Antonín F. M.: Das Vaterland. 5,
Mai
https://www.digitale-sammlungen.de/view/bsb10009871?page=80%2C81
„Č. 12368. Oznámení.
Uvolnilo se jedno místo v nadaci pro studenty nadace Jana Heritese
v roční výši 52 zlatých.
Studentská nadace s ročním výnosem 52 zl. (v textu zjevný překlep mezi 52 a
32), kterou v roce 1807 založil Jan Herites, bývalý
magistrátní rada města Horažďovic a tamní usedlý měšťan, se uvolnila
odchodem Jana Eiselta.
Tato nadace je určena:
a) pro potomky Matěje a Doroty Heritesových, vlastních rodičů zakladatele,
podle blízkosti příbuzenského stupně;
b) pro potomky sourozenců jeho rodičů, Josefa a Anny Heritesových; v případě
jejich nedostatku
c) pro ostatní příbuzné z rodu Heritesů v linii
vzestupné, a poté
d) pro syny horažďovických měšťanů;
e) požitek z nadace může být udělen pouze těm, kteří studují na gymnáziu, lyceu
nebo univerzitě.
Právo podávat návrhy [na kandidáty] náleží pro tuto chvíli Václavu svobodnému
pánu z Herites, synu Jana svobodného pána z Herites. a po něm vždy nejstaršímu z rodiny Heritesů.
Ti, kteří si přejí toto stipendium získat, mají své žádosti, jimiž jsou schopni prokázat příbuzenství s výše uvedenou rodinou, jakož i svá gymnaziální nebo vyšší studia, podat náležitě doložené u výše jmenovaného prezentanta (Václava svob. pána z Herites) během šesti týdnů, načež jím bude muset být podán návrh na toto nadační místo nejpozději do čtyř týdnů k tomuto zemskému úřadu.
Nr. 12368. Nachricht. Ein Johann Heritesischer Studenten- stiftungsplatz von jährlichen 52 fl. ist erledigt. Die vom Johann Herites, gewesenen Stadt Horaždiowizer Magistratualrath und ansäßiger Bürger daselbst, im Jahre 1807 errichtete Studentenstiftung von jährlichen 32 sl. ist durch den Austritt des Johann Eiselt in Erledigung gelangt. Diese Stiftung ist bestimmt: a) für die Abkömmlinge nach dem Mathias und Dorothea Herites, des Stifters leibliche Eltern, nach der Nähe des Grades; b) für Abkömmlinge der elterlichen Brüder und Schwester, Joseph und Anna Herites; in Abgang dieser c) für die übrigen aufsteigenden Heritesischen Verwandten, und dann 1 d) für Horaždiowizer Bürgerssöhne; e) kann der Stiftungsgenuß nur an solche verliehen wer- den, die an einem Gymnasium, Lyceum oder Universität studieren. Das Vorschlagsrecht steht für dermalen dem Wenzel Frey= herrn von Herites, Sohn des Johann Freyherrn von Herites und nach diesem stets dem Veltesten aus der Heritesischen Fa- milie zu. Diejenigen, welche diese Stiftung zu erlangen wünschen, haben ihre, wenn sie sich über die Unverwandtschaft mit der obeer nach der Seite verstohlner Weise Jamand ansieht, was seine genannten Familie sowohl, als auch über ihre Gymnasial- oder höheren Studien auszuweisen vermögen, gehörig belegten Gesuche bei dem obbenannten Präsentator binnen sechs Wochen einzubrine gen, von welchem sodann der Vorschlag zu diesem Stiftungs- plake längstens binnen vier Wochen an diese Landesstelle zu ers statten seyn wird. Prag am 28. November 1829
Nachrichten, Beschreibungen und
Widerrufungen von dem k.k. Kreisamte zu Leitmeritz. 1829
https://www.digitale-sammlungen.de/view/bsb11856392?page=164%2C165¨
Rytířský stav byl Václavovi Vojtěchovi Heritesovi dle listin dochovaných v rakouském Adlesarchivu udělen 20. 5. 1783 i s erbem, který je k nahlédnutí online a zvlášť uloženým dokumentem s inkolátem v rytířském stavu pro Čechy.[9]
Dle erbovní listiny z 3. února 1797 V.V. von Herites císaři „předestřel, že by jeho úmrtím jemu nejmilostivěji udělený rytířský stav a inkolát, a tím i jemu propůjčená milost zanikla.“ A tento tudíž s „ohledem na zásluhy žadatele a jeho náboženskou horlivost a zbožnost“, (in gnädigsten Ruksicht auf die Verdienste des Bittstellers, und dessen Religionseifer, und Frömigkeit) do rytířského stavu povýšil i oba jeho synovce Antona a Jana Matznery.[10]
Dle erbovní listy z 21. ledna 1805 pak „pražský probošt a děkan u Všech svatých, Václav Vojtěch rytíř z Herites, nejponíženěji žádal, aby jemu a jeho dvěma synovcům (synům sestry), Janu a Antonínu rytířům z Herites, císař nejmilostivěji udělil stav dědičných svobodných pánů.“ Císař uvážil, že probošt Herites„sám po čtrnáct let bezplatně pracoval při rozšířeném stavovském zemském výboru, poté se s neúnavnou horlivostí angažoval při stavovských poradách o novém občanském zákoníku a konečně, že nejen během poslední francouzské války poskytl více značných příspěvků, nýbrž i poté věnoval na veřejné dobročinné ústavy a ústavy pro péči o chudé příspěvek ve výši patnácti tisíc zlatých, a že oba jeho synovci, Jan a Antonín rytíři z Herites, dávají naději na stejně užitečné působení a stejné patriotické smýšlení.“ (… er selbst durch vierzehn Jahre bey dem vermehrten ständischen Landesausschüsse unentgeltlich gearbeitet, dann bey den ständischen Berathschlagungen über das neue bürgerliche Gesetzbuch sich mit rastlosem Eifer verwendet, endlich nicht nur während des lezten franzosischen Krieges mehrere ansehnliche Beyträge, sondern auch nachher zu den offentlichen Wohlthätigkeits- und Armenversorgungs-Anstalten einen Beytrag von fünfzehntausend Gulden geleistet habe, seine beyde Neffen Johan[n] und Anton Ritter von Herites aber die Hoffnunggleichmässiger nützlicher Verwendung und gleicher patriotischer Gesinnungen von sich geben.) a baronát jim udělil.[11]
2026
Za svědka JUDr. Jana Ludwiga Krziwaneka (1795-1880)
při svatbě šel Franz Nádherný, c.k. guberniální rada a krajský
hejtman v Jihlavě[12] (1786–1848, od 1826
jihlavský čestný občan, od 1835 šlechtic, od 1838 Ritter
von Nadherny. K němu:
https://www.jihlava.cz/nadherny-franz-rytir/d-498737, soprán v Haydnově Stvoření které proveld roku 1926 Der Iglauer Musikverein, zpívala Emilie, manželka krajského hejtmana Franze Nádherného, protektora spolku, „který během svého tříletého působení v Jihlavě zásadně podporoval a aktivně napomáhal všemu obecně prospěšnému, krásnému a společenskému.“ (Fischer Theodor: Das Musiksleben Iglaus im 19. Jahrhundert in Zeitschrift des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens. 1934. Brünn: [s.n.], roč. 36, č. 4, s. 107, 108 a 110. online; zasloužil se v Jihlavě též o zřízení chudinského ústavu roku 1823, a roku 1826 vybudováním parku Heulos – podrobně viz HOFFMANN, František a Gustav KRUM. Listy a obrazy z minulosti Jihlavy: od počátků do roku 1848. Jihlava: EKON, 1999, s. 438. ISBN 80-902743-0-7. online) roku 1826 čestným občanem Jihlavy; Županič Jan: https://www.novanobilitas.eu/rod/nadherny, přečteno 2026; František Nádherný byl také roku 1823 svatebním svědkem Josefa Ignáce Fučíkovského rytíře z Grünhofu (1784-1853), majitele Úsobí při jeho druhém snatku. (Bořecký Jiří: Dějiny Úsobí…, I. str 158)
2026
Karel Brzorád z Klenče byl 20. 10. 1864 zvolen do prvního 16členného výboru právě založené hospodářské školy v Hracholuskách a zároveň do její 4členné správní rady. Do školní sbírky tehdy daroval „rozličné plány situační“ a pro druhou kapitolu První zprávy hospodářské školy v Hracholuskách podal zprávu revise účtů p. Karel Brzorád, který byl školním výborem ustanoven s panem F. Zinke a F. Němcem za revisora účtů. [13] (Zprávu co ukázku slohu KB uvádíme níže.) Následné dvě zprávy se nedochovaly, ale ve čtvrté se dočítáme, že koncem července roku 1872 ujmula hospodářská záložná roudnická dvůr Kleneč. Po slavnosti k ukončení školního roku v září 1872 konána valná hromada, kde byla vykonána volba za zemřelého p. Karla Brzoráda a další 4 vylosované členy.[14]
„II.
Zpráva revise účtů.
(Podal
p. Karel Brzorád.)
Výborem školním ustanovení revisoři účtů: p. p. Frant. Zinke, Frant.
Němec a Karel Brzorád, proskoumali
účty jak spolku, tak i školy a hospodářství, kteréžto se v následujících třech
přehledech zde vykazují.
Dle I. přehledu jeví se dnem 30. června 1866 v spolkovém
jmění schodek 829 zl. 55 1⁄2 kr., který však
kryt jest náhradou za vykonanou opravní stavbu ve dvoře, na kterou již Jeho
Jasnost kníže z Lobkoviců, co majetník dvoru, 900 zl. k odepsání na nájem
povolil.
Mimo toho má spolek ještě k očekávání příspěvek z
hospodářské záložny kontribučenské za rok 1866
nejméně 2000 zl., a později přijatý dar 100 zl. od hospodářské jednoty krajské,
kterýž ve IV. roce účtován bude.
K přehledu II. sluší připomenouti, že v druhém roce
školním určeno zápisné pro žáky přiškolených obcí na 2 zl., pro žáky cizí na 4
zl.; pak že zvýšen roční poplatek žáků na byt z 10 zl. na 12 zl. pro cizé žáky, kdežto žáci přiškolených obcí měli vždy byt
zdarma. Od stravování žáků se v druhém roce v lednu 1866 upustilo, jakož i od
udílení mzdy žákům za práci, poněvadž druhým rokem zavedeno dopolední
vyučování, a jen odpůldní doba určena k praktickému cvičení se žákův. V čas
nutných prací určen plat žákům jen vždy v akordu, kteréž menší částky se jim
vyplatily.
Dle přehledu III. jest vidno, že se příjmy v hospodářství rok od roku zvýšovaly, a zase výdeje na opravu polí a na chov dobytka taktéž zmenšovaly, což ve správě o hospodářství podrobněji vysvětleno bude.“[15]
Prosincový
Intelligenzblatt zur Prager Zeitung přinesl roku 1834
„Seznam oněch titulovaných pánů dobrodinců, kteří namísto dříve obvyklého zvyku
novoročních blahopřejných ceremonií zakoupili ve prospěch Soukromého spolku
pro podporu chudých omluvné lístky.“ = Verzeichnis
derjenigen P. T. Herren Wohlthäter, welche statt der früher üblich gewesen Sitte des Neujahrs-Glückwunschceremoniells zum
Vortheile des Privatvereins
zur Unterstützung der Hausarmen Entschuldigungskarten gelöst haben.“ Nr. der Karten: 3501 Hr.
Joseph Brzorad, Gutsbesiger
von Lochkow , ſammt Fämilie. 3502 -- Karl Brzorad
, abſolvirter Techniker.
…“
Intelligenzblatt zur Prager Zeitung. Prag: Haase, 28.12.1834, 1834(203), s. [11]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ac7bc880-a5f7-11ea-b61e-5ef3fc9bb22f
Hospodářská škola v Hracholuskách, zařízená před 4
lety od rolníkův okresu roudnického, z části též velvarského, podporovaná nyní
i zvýšenou subvencí zemskou ročních 2000 zl., zkvétá den co den bez všeho
velkého hluku vlastním pravým přičiněním vzdor nynějším tak bídným poměrům
hospodářským… Správní rada školy této, mající v čele zemského poslance a
starostu okresního p. Václava Kratochvíla, pak p. Karla Brzoráda, statkáře z
Klenče a pp. Jos. Ankrta a Jana Strádala, zkušené to hospodáře a muže
pokročilé a lidumilné, bedlivě přihlíží, aby se při dvoře školy co
nejpromyslněji hospodařilo a to jak v obyčejných plodinách a chovu dobytka,
tak hlavně ve chmelařství. … Za tyto skvělé výsledky vzorného hospodaření
při škole této jest hlavně co děkovati neunavené píli správce p. Ferd.
Strádala a častému přihlížení pana Kratochvíla jakož i bedlivému a takřka
obětovnému snažení se všech ostatních pánů správní rady a výboru školy,
kteří přičinivše se co nejúsilovněji ku založení školy této, také již napřed
úplně znali blahodárné jednou působení její.
Hospodářské noviny: vyd. od c.k.
vlastensko-hospodářské Společnosti v království Českém. Praha: B. Rohlíček,
18.10.1868, 19(42), s. 332. ISSN 2336-6117. Dostupné také z:
https://ndk.cz/uuid/uuid:c0215220-eb36-11e7-b30f-5ef3fc9ae867
Na hospodářské škole v Hracholuskách
ukončen školní rok 1870 dne 9. září u přítomnosti pánů J. Ankerta a Karla
Brzoráda co zástupcův správní rady.
Národní listy. Praha: Julius Grégr, 23.9.1870,
10(259), s. (3). ISSN 1214-1240. Dostupné také z:
https://ndk.cz/uuid/uuid:ca13b160-44bf-11e7-b3c8-005056825209
Die öffentliche Verlosung der vom böhmischen
Kunstvereine angekauften Kunstwerke -
Veřejné losování uměleckých děl zakoupených českou Krasoumnou
jednotou se konalo včera (to je 26.07.1863) v 10 hodin dopoledne ve
výstavních prostorách za účasti nepříliš početného publika. Samotnému losování
předcházela zpráva o stavu společnosti, kterou přednesl pan hrabě František Thun. Jednota ke
konci loňského roku čítala 5655 členů, asi 50 členů požádalo, aby katalogy děl
byly i v češtině, čemuž bylo vyhověno a prodalo se 300 německých 500
českých. Po přednášce se ihned přikročilo k losování, které probíhalo dvojím
způsobem: jedna dívka táhla z urny název obrazu a druhá z kola štěstí, které
obsahovalo čísla všech akcií, vytáhla číslo akcie, které obraz jako výhra připadá.
Výhry připadly na následující čísla:… 5816 Karl Brzorad Gutsbesitzer
in Klentsch.
( Spolek založený 1835 nakupoval umělecká díla,
čímž finančně podporoval malíře a sochaře. Tato díla byla následně losem
rozdělena mezi členy jednoty. Všichni členové (předplatitelé) také dostávali
jako tzv. výroční
prémie kvalitní grafické listy
(reprodukce obrazů))
Tagesbote aus Böhmen. Praha: Medau, 27.07.1863,
12(205), s. [2]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ff54f4c0-7a55-11ed-9856-5ef3fcdaa9a7
Praha, 7. září. Nejvyšší svátek
narozenin Jeho cís. král. Apoštolského Veličenstva – byl, jako každoročně, tak
i letos oslaven nejen slavnostními bohoslužbami v českých kostelech, ale také
četnými dobročinnými skutky. Níže uvádíme přehled těchto dobročinných aktů,
pokud jsme o nich již neinformovali
a máme-li k dispozici příslušné zprávy: V Broumově bylo na náklady městské obce
nasyceno 12 chudých., v Dobrušce bylo z obecních výnosů rozděleno mezi chudé 40
zlatých, … .od lochkovského
statkáře pana Karla Brzoráda byl darován dluhopis národní půjčky v
hodnotě 20 zlatých pro školní knihovnu ve Slivenci; …„von dem
Lochkower Gutsbesitzer Herrn Karl Brzorad eine Nazionalanlehens- Obligazion von
20 fl. für die Schulbibliothek in Sliwenec und von der Frau Anna von Bartheldy
eine vergoldete Monstranz für die Pfarrkirche in Ober-Mokropce gespendet;“
Prager Zeitung. Prag: Schönfeld, 08.09.1857,
1857(212), s. [3]. Dostupné také z:
https://ndk.cz/uuid/uuid:e1e0cd33-e10b-4a28-97ae-1184d46926d2
Dom. Wodolka, daselbst erzeugt die Obrigkeit
Runkelrübenzucker. Fabriksverwalter: Hr. Karl Brzorad. . Dle Schematismu byl
ředitelem cukrovaru na panství Odolena Voda Karl Brzorad.
Schematismus für das Königreich Böheim. Prag:
Schönfeld, 1842, 1842(1), s. 715. Dostupné také z:
https://ndk.cz/uuid/uuid:be4b2869-3c88-4727-b1c6-afd1dc510368
28. 8. 1868 v Roudnici odbýval zdejší
„hospodářský spolek" svou první valnou hromadu, co potvrzený samostatný „hospodářský
spolek roudnický", ve které vykonal volby předsednictví, jednatelů a
24 výborů, a sice zvoleni byli: za předsedu pan Jan Dlabač, ředitel hospodářské
školy v Hracholuskách, za místopředsedu p. Jos. Mošner, knížecí řiditel, za
jednatele pánové Jindř. Rauwolf a Fr. Řeháček mladší. Do výboru zvoleni
byli pp.: V. Krato-chvil z Lounek, Jan Strádal z Černovsi, Josef Ankert z Vražkova,
Vít Schweizer z Roudnice, los. Basař z Břízy, Jos. Sklenář z Krabšic,
Švagrovský z Roudnice, J. Jindřich z Lounek, Arnošt Crha, hospodářský ředitel z
Doksan, Karel Brzorád, statkář z Klenče, Fr. Němec z Lipkovic, Ant.
Vaigl z Hněvic, Fr. Tachecí Chvalína, Fr. Zinke a dr. J. Václavík z Roud- nice,
Ferd. Strádal z Hracholnsk, V. Benda z Li- )otejnice, Jos. Zahálka z Račice, V.
Franc ze Straškova. Fr. Schlosser, skotoléčitel z Roudnice, Jan Rous z
Lipkovic, Jos. Basař ze Židovic, Fr. Srba z Lečic a V. Saska z Nižeboh. Při
rokování probrána hlavně p. Schlossrem skotoléčitelem otázka první o nemocech
vepřového dobytka, při čemž týž pán přislíbil, že se postará jak o sestavení
poučení, jež by se v levné ceně tiskem vydalo, tak i s panem provisorem lékárny
docílí prodávání prášků k předejití ne moci té. Na to přikročeno pro krátkost
času hned k otázce třetí: jak by se dalo odpomoci hrozící bídě
za příčinou smutné letošní sklizně píce a obilí, jakož pak i velké neúrody
bramborů ? Otázka tato již ze všech stran žádaná provolala také nejživější
rokování, Lteré za jednohlasnou odpověď mělo: ž e b n d e hrozná bída, které
předejíti nestačí naše síly, pročež vláda musí a to rychle a vydatné pomoci,
jako před rokem v Uhrách pomohla, a jak to i svatou povinností každé vlády
jest, při čemž poukázáno na pruskou vládu, která již nyní pomáhá! Rokování
účastnili se zejména pánové: H. Míček, K. Brzorád, statkář z Klence,
Valoušek z Lounek, A. Crha, hospodářský ředitel z Doksan, V. Kratochvíl z
Lounek, A. Maťák a Fr. Štorek z Podlnsk Fr. Brejcha z Doksau.
Se všech stran
dosvědčováno, že zejména o píci bude velmi zle, a nyn: při mlácení že makavě
viděti jest, že co se pramálo sklidilo i to skoro nic nesype, tak že na př.
p. Brzorádovi jediné tři korce žita pro vlastni dům po zasetí a deputatu zbudou,
a dle bídné sklizně ovsa že bude muset prodat jeden pár koní a p. Dále
pak dotvrzeno bylo, že brambory nebudou na mnoha místech žádné, a že nejhůře
bude pro nájemníky polí, kteří za vydlnžené peníze nasázeli bramborů do draze
najatých polí a nyní skoro ničeho nesklidí Z toho i všeobecně uznáno, že bude
velká nouze a hlad mezi pracujícím lidem, poněvadž hospo- váno o prostředcích a
uváženo, že odprodáváním dobytka teprv čeká rolníky zle příštím rokem, kdyžby z
nedostatku hnoje a potahů nemohli role patřičně upraviti, které tak jíž nyní
pro přílišné dosavadní sucho se zanedbaly! Všeobecně uznáno, že nebude možno
platiti daně, ano že i jednotlivci potřebovati budou výpomoci od vlády samé, a
pracujícímu lidu že musí se brzy zaopatřit práce aneb vydatná pomoc, aby se to
zase nestalo jako v Krušném pohoří teprv potom, až když už lid hlady umíral.
Přítomný vládní komisař, c. kr. okresní hejtman pan A. Quadrat ubezpečoval
shromáždění, že sám se přesvědčil o bídném stavu letošní sklizně po celém
okresu, a že o tom vládě zprávu podal, jakož i že následkem nařízení vlády
vyzval pp. představené, aby o nutných případech zprávy podali, načež pak se s
placením daní bude moci posečkati. (Čtenáři naši znají to krásné nařízení páně
Quadratovo o těch živlech a neživlech. Pozn. red.). Poněvadž ovšem teprv při
mlácení se pravý stav letošní sklizně obilí dokáže, — brambory a řípa dosud
sklizeny nejsou — přešlo shromáždění přes osvědčení toto k dennímu pořádku a
přijmuto jednohlasně: 1. návrh pana Brejchy: aby byla vláda požádána: a) za odpuštění
letošních daní, b) za poskytnutí zálohy bídou ohroženým jednotlivcům a obcím s
dodatkem p. J. Kratochvíla: aby se připojila prosba za neodkladnou pomoc. 2.
Návrh p. Fr. Kratochvíla z Mlčehost: aby vláda požádána byla za udělení práce a
obživy pracujícímu lidu a v ne- dostatku práce za hmotnou pomoc. Pan okresní
hejtman zde připomenul, že i v tom ohledu žádal již, a že pomoc taková
poskytnuta bude stavbou železnice. Vypracování žádostí těchto uloženo výboru
zároveň pak i opatření spolehlivých dát vzhledem k výsledkům letošní sklizně.
Tímto ukončena první valná hromada samostatného hospodářského spolku
roudnického.
Národní noviny. Praha: Ferdinand Schulz, 13.9.1868(57),
s. (3). ISSN 1803-0297. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a55e20b0-8bcf-11e7-a3c0-5ef3fc9ae867
„Osvědčení“, které dal do tisku hospodářský odbor
roudnický k úpravě řádu čeledního na sněmu českém. V jádru lze
shrnout, že hrubost a násilí by měly ustoupit pochvale, dobrému příkladu,
lásce a odměně hospodářů. Pod článkem podepsáni Rolníci od posvátného
Řípu ve jménu jejich Karel Brzorád, Josef Ankert, R. Boudník, …
Národní listy. Praha: Julius Grégr, 27.1.1866, 6(26),
s. (3). ISSN 1214-1240. Dostupné také z:
https://ndk.cz/uuid/uuid:7e065b80-3bfd-11e7-97e2-005056825209
Úmrtí. Statkář pan Karel Brzorád, majitel statku
Klenéčského n Roudnice vlastenec horlivý zemřel dne 18. února t.
r. v 56. roce věku svého talovitosti krve.
Pokrok. 24.02.1871. V Praze: Emil Hrabal, roč. 3, č.
55, s. [3]. Dostupné také z:
https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:69fdeec0-0e86-11ee-b46c-5ef3fcdaa9a7
Dle matriky zemřelých v Klenči zemřel Karel
Brzorád, statkář v Klenči č. 22, 18. 2. 1871 v Klenči č.
22 na Pyemii – zánět v krvi , pochován 21.2. na římsko katolický hřbitov
v Roudnici.
Kleneč č. 22, květen 2021, foto JS
Pěkné naděleni. C. k. okresní hejtmanství v Roudnici
oznamuje pod č. 4604, že dnem 10. září působnost svou započala komise pro
„upravení", daně pozemkové v okresích roudnickém a libochovickém. Členové
komise té jsou: c. k. okresní hejtman co předseda pan Freiburg, dále
pánové: K. John, rete rent, Josef Štengl, finanční komisař, Karel Brzorád.
statkář v Klenci, Alois Vacek, statkář v Libochovi cích, Moric kníže z
Lobkovic, majitel velkostatku Roudnice, Ferdinand Kraupner, majitel
hospodářství v Roudnici, Matěj Berka, měšťanosta v Libochovicích a Josef Vajgl,
starosta v Košticich; za náhradníky pp Bernard Schaller, referent lesního
odhadu na Smi- chově, Eduard Čermák, asistent c. k. berního úřadu v Roudnici,
Ondřej Vrba, představený v Podluskách a Antonin Čížek, statkář v Krábšicích.
(R."
Pokrok. 16.09.1870. V Praze: Emil Hrabal, roč.
2, č. 252, s. [2]. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:b842b270-048e-11ee-958a-5ef3fcdaa9a7
Úmrtí. Dne 5. t. m. o 12. hodině polední zemřel vážený člen obecního zastupiltelstva klatovského, p, Karel Hauptmann, v 70. roků svého věku.
Šumavan: týdenník
pro zábavu a poučení. 11.06.1870. Klatovy: Max. Čermák, roč. 3, č. 24, s. [3].
Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a88762b0-eb99-11ea-8ce6-005056825209
Díků vzdání. Všem
P. T. pp. úředníkům státním i městským, sl. duchovenstvu a ctěnému obecenstvu,
jež tak hojným účastenstvím při pohřbu milovaného chotě mého okresního inženýra
na odpočinku, nevýslovné bolesti srdce mého ulevili, vzdávám tímto ve jménu dítek
svých a ve jménu vlastním díky nejsrdečnější. Marie Hauptmann-ová, roz.
Brzorad-ova.
Šumavan: týdenník
pro zábavu a poučení. 11.06.1870. Klatovy: Max. Čermák, roč. 3, č. 24, s. [4].
Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a890ffa0-eb99-11ea-8ce6-005056825209
Zemřelí v měsíci
červnu 1870 Pan Karel Hauptmann, c. k. inženýr na odpočinku, 70 let stár, na
vřed žaludeční.
Šumavan: týdenník
pro zábavu a poučení. 18.06.1870. Klatovy: Max. Čermák, roč. 3, č. 25, s. [3]. online
К uctění
památky Ph. Dra Vil. Kurze, býv. říšského poslance za Klatovy atd., sestoupil se výbor, jenž obral si
za úkol zasaditi pamětní desku na rodném domě jeho ve Vrbici. Nebude
snad jediného z býv. jeho žáků a ctitelů, jenž by, nehledě ani к jiným
jeho velkým pracím v oborech mnohých, jako vy nikajícímu paedagogu a učenci
odepřel sebe nepatrnějšího příspěvku na zhotovení pamětní desky. V čele
podniku stojí p. Dr. E. Brzorád, zemský i říšský poslanec v Něm. Brodě.
Příspěvky příjmá p. Václ. Forman, říd. učitel ve Lhotě Ovesné, p. Leština.
Dopisy adresovány buďtež na jednatele p. Adolfa Pokorného, učitele v Čihošti u
Ledče.
Šumavan: týdenník
pro zábavu a poučení. 17.01.1903. Klatovy: Max. Čermák, roč. 36, č. 3, s. [5].
Dostupné také z:
https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:75efebd0-1113-11ea-8c48-5ef3fc9bb22f
Humoristické listy:
Archiv českého rozmaru a vtipu. 5.4.1901. , roč. 44, č. 14, s. (1)[16]
Podle notářského
řádu zavedeným císařským patentem z 29. 9.1850 se notářem mohl stát jen
rakouský říšský občan znalý jazyka svého okresu a to po úspěšném složení
zkoušky advokátní, či notářské. Musel složit kauci notářské komoře - pro města
nad 30.000 obyvatel to činilo 8.000zl. pro krytí plateb, jejichž povinnost by
vznikla výkonem notáře a nebyla by dobrovolně notářem splněna. Vznik notářského
oprávnění byl dle notářského řádu vázán na složení přísahy a předání
úřední pečeti,na zápis do seznamu notářů, který vedla příslušná notářská
komora, a na předložení podpisového vzoru a otisku notářovy pečeti soudům
a státnímu zastupitelství v jeho notářském okresu. Po splnění přísahy a zápisu
do seznamu notářů byl notáři prezidentem vrchního soudu vyhotoven
zřizovací dekret a notářskou komorou učiněno oznámení o jeho jmenování zejména
soudům a státním zastupitelstvím příslušného notářského okresu.
Notářský spis byl
nezbytnou podmínkou platnosti řady právních úkonů:směnečných protestů a
osvědčení při smlouvách svatebních, potvrzení o přijatém věnu, smlouvách
kupních, směnných, důchodových, půjčovacích, dlužních úpisech mezi manžely,
smlouvách darovacích uzavřených bez skutečného odevzdání, písemných slouvách
uzavíraných mezi osobami slepými, hluchými, které neumějí psát, němými, kteří
neumějí číst a psát, a jednání při posledních pořízeních osob němých, pokud je
nepsaly vlastní rukou a nepodepsaly… Notáři byli zmocněni ověřovat pravost
podpisů, data listin, správnost přepisů a překladů, jakož i to, že je někdo na
živu. Mohli brát do úschovy listiny… nebyla jim však svěřena úschova peněz a
veřejných dlužních úpisů.
Balík, Stanislav
a kol. Dějiny notářství v českých zemích. V Praze: Notářská komora České
republiky ve spolupráci s Národní galerií, 2014. 183 s. ISBN 978-80-260-5768-0.
str. 72-3
___________________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________
Dodatky z roku 2025 najdete zde.
Zvláštní přílohy:
Album rodiny Marie Brzorádové roz. von Krziwanek (1834-1898)
Album
Voith-Herites von Sterbez
zpět na
E-mail pro Vaše komentáře a doplnění:
