O předcích

 

 zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda.

 

Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád.

 

 

 

V letech 2002-2008 sepsal Jan Steinbauer.

 

E-mail pro Vaše komentáře a doplnění:

Opredcich@seznam.cz

Popis: Popis: image001

___________________________________________________________________________________________

_______________________________________________________________

 

 

Album

rodiny Marie Brzorádové roz. von Krziwanek (1834-1898)

(zvláštní příloha Dodatků)

 

 

zpět na

Hlavní stranu

 

___________________________________________________________________________________________

_______________________________________________________________

 

Popis: Popis: image004

2014

 

(Technická poznámka: V této příloze jsou příspěvky oproti ostatním Dodatkům obráceně – tedy tak, aby čtenář začátek Alba našel nahoře a mohl jím postupovat směrem dolů, k jeho konci.)

 

V archivu rodiny Dr. Jaroslava Kratochvíla se mimo jiné dochovalo objemné Album – herbář s kresbami, výstřižky, fotografiemi a německy, či francouzsky psanými citáty. Jako dárkyně květů je uvedena Hermine, nebo „deine kleine treue Irma“, či Irmerl.  Jinde je zase přípisek o úmrtí Ernestine. Majitelkou tak opravdu mohla být babička JUDr. Jaroslava Kratochvíla, Marie Brzorádová rozená von Krziwanek.

 

Ani ne tak pro uměleckou, či dokumentační hodnotu, ale abychom lépe nahlédli vkus a zájem mladé ženy poloviny 19. století pokusili jsme se zpřístupnit album vcelku. Pro velký objem dat a prostoru jej umisťujeme zde, mimo ostatní řadu Dodatků.

 

Popis: Popis: image006

 

Přebal Alba Marie Brzorad roz. von Krziwanek (cca 20x30cm)

 

 

Hned zkraje alba najdeme výpisky citátů Victora Huga od Hermine Komers datované 19.9.1861 v Libkowavoda. Jihočeský zámek Lipková Voda, dnes zrestaurován jako hotel[H1] , zakoupil význačný strýc (bratr matky) Julia Prziborského Karel Eduard Komers svob. p. von Lindenbach[H2] . Pisatelkou tedy patrně byla jeho dcera Hermine[H3]  Komers von Lindenbach (1842-1889). Julius Prziborský a Hermine von Krziwanek se vzali roku 1857 takže jsou styky s rodinou švagrovy  jen o tři roky starší sestřenice pochopitelné. Zároveň lze usuzovat, že „kleine Irma“, či „Irmerl“ mohla být pro Marii Brzorádovou rozenou von Krziwanek (*1834) Marie Irma Komers von Lindenbach (1844-1929).

 

Popis: Popis: image001 

 

Dále následují čtyři strany krasopisného, lisovanými rostlinami ozdobeného opisu balady Des Sängers Fluch na papíře s reliéfní ražbou s čitelným nápisem PARIS v levém horním rohu. Autor, německý básník Ludwig Uhland ji zveřejnil roku 1854.

 

Popis: Popis: image003

 

Popis: Popis: image001

 

Skica tužkou:

 

Popis: Popis: image006

 

Popis: Popis: image001

 

Báseň Die dunklen Stunden podepsána „dein Irmerl“:

 

Popis: Popis: image003

 

 

Popis: Popis: image001

 

Nalevo od květiny čteme „Lipkova voda“ (sídlo strýce Julia Prziborskeho, Karla Komerse svob. p. von Lindenbach), napravo „deine „kleine“ treue Irma 9ten August 1862“. Zde tedy zřejmě půjde o Hermine Komers.

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image001

 

A tyto květy „von Paula“ volají: „Vezmi si nás, přinášíme pozdravy z dály.“

 

Popis: Popis: image003

 

Za následujícím textem Ruhe in Dir jsou ještě dvě strany výpisků z díla básníka Emanuel Geibel , či podepsané Hs.T.

 

Popis: Popis: image003

 

Následuje tištěný obrázek romantické krajinky

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

Následují tři vystřižené a pod sebou na jeden list nalepené kolorované kresbičky sídel v okolí Věže. Společného mají majitele z rodiny Richlých. Tato rodina vlastnila statky Mirošov, Květinov i Kvasetice. Pod kresbou Květinova lze, zdá se, číst podpis pozdějšího pána na Mirošově „Wilhelm Richly“ a nejasné datum „28.5.18?9“.

 

 

Zámek Mirošov (okres Jihlava), zbořený r. 1986:

 

Popis: Popis: image002

 

Zámek Kvasetice, obec Květinov, okres Havlíčkův Brod, dnes ruina:

 

 

A nakonec i Květinov:

 

Popis: Popis: image004

 

 

Popis: Popis: image005

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image001

 

Po dvoustránkovém textu s názvem „Der Blinden Trost“ následuje velmi pěkná zdařilá kresba papouška a díky připojenému popisku se tak dozvídáme nový detail o interiéru věžského zámku. Datace je totiž sice čitelná špatně (snad „1859“?), ale nápis „Wěž“ je téměř zřejmý. Také u osoby malíře lze usuzovat, že návštěvou pobýval soused Wilhelm Richly.

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image004

 

Vilém Richlý (1837-1904), pozdější statkář a poslanec se narodil v Radlíku u Jílového, jako třetí dítě Prokopa Richlého, majitele statku. Dětství prožil Vilém v Radlíku (prodán 1843), mládí na velkostatku ve Lžíně (v majetku otce 1843-1852) a Květinově (koupeno 1852). Zde zakládá roku 1853 Prokop Richlý s Eduardem Krziwankem, Eduardem Fučíkovským von Grünhof z Úsobí a bratrem K.H. Borovského Františkem olejárnu. (viz. kapitola o dopisech z Brixenu.) Po absolvování jindřichohradeckého a jihlavského gymnasia, kde v roce 1856 složil maturitní zkoušku, navrátil se Vilém k otci do Květinova, aby se zde zdokonalil v budoucím řízení a správě velkostatku. Teprve v průběhu šedesátých let 19. století se stále častěji zdržoval u svého strýce v Mirošově, kde se nakonec i s rodinou natrvalo usadil. Květinov roku 1965 prodán (i se zámkem v Kvaseticích) Vilémově sestře a jejímu muži Jaroslavu Schmidtovi. Kvasetický zámek postavil Prokop Richlý spolu s otcem svého zetě, bohatým pražským advokátem J.R. Schmidtem původně pro Viléma a Schmidtovic dceru Hermínu. Ze sňatku však sešlo a Hermína si vzala Kamila rytíře Stanglera (syna poslance a velkostatkáře – Horka u Zruče nad Sázavou) a Vilém Kamilovu sestru Eugenii.

Od svého mládí Vilém se věnoval přírodním vědám, archeologii a historii. Časem se vypracoval na opravdového odborníka. Jeho bratr Jindřich byl význačným archeologem. Svoji první sbírku různých starožitností založil Vilém v roce 1882. O dva roky později, když se četnými nálezy, dary a koupěmi rozšířila, vzniklo na mirošovském zámku jeho soukromé museum. Jednotlivé předměty, stejně jako aktivity z různých oblastí svého zájmu, kresil a zapisoval do knížek, z nichž část je dnes uložena v Museu Vysočiny v Jihlavě[H4] .

Roku 1886 nechal Vilém postavit za vsí velký kamenný kříž na památku stoletého výročí rodu Richlých v Mirošově. Stojí dosud. Roku 1901 obdržel řád Železné Koruny III. třídy, o nobilitaci však nepožádal. Zemřel roku 1904 a je pohřben v rodinné hrobce v Dušejově.

Vilémův syn Kamil si vzal nemajetnou dceru pokladníka na železnici Františka Linharta, držitele papežského řádu Pro Ecclesia et Pontifice. Sám Kamil se zasloužil o opravu mirošovského kostela a i on získal řád Pro ecclesia et Pontifice. Podle pamětníků byla rodina Richlých velmi pobožná a každé ráno se chodila modlit do zámecké kaple. Někdy tam i sloužil kněz mši, to při významných rodinných výročích a událostech. Jinak chodívali na bohoslužby do místního kostelíka, kde se rověž odbývaly významné rodinné události. Panstvo pravidelně jezdilo bryčkou do kostela sv. Bartoloměje v Dušejově, kde byla pro ně vyhrazena první lavice. Vpravo před vchodem do dušejovského kostela mají rodinnou hrobku.

Vilémova dcera Olga se vdala za pozdějšího sekčního šéfa ve Vídni Jindřicha Seydla (1868-1932), bratra pozdějšího biskupa. „Vdávala se z lásky za bezvýznamného konceptního úředníka místodržitelství, s nímž prožila dlouhá léta.“ (Dopis J.P. Stanglera bratru Robertovi roku 1938[H5] .) Bez dalších informací se tak stává polemickým tvrzení historika Nováka[H6] , že Vilém byl „typ … snažící se majetek udržet za cenu výhodné sňatkové politiky neohlížející se na štěstí dětí.“

 

Poslední majitelé z rodu Richlých a Steinbachů postavili v Mirošově zimní zahradu a skleníky. Zámek byl rozlehlou jednopatrovou trojkřídlou budovou s vysokou čtyřpatrovou věží, stojící uprostřed severního průčelí. Věž byla v přízemí křížově sklenutá, s okénkem pro vrátného. V květnu 1945 obsadili zámek vojáci Rudé armády. Násilím vnikli dovnitř, zámek byl vyrabován. Osud zámku a jeho majitelů se po válce vyvíjel dost špatně. V Mirošově téměř do konce života žila paní Eugenie Steinbachová, dcera posledního majitele z rodu Richlých. Neměla téměř žádný příjem a dožívala ve velké chudobě. Stávalo se, že přišla do některých rodin a poznávala věci ze zámku, nebo na stole ležely její svatební příbory[H7] . Komunisté zámek převzali roku 1949 a díky jejich péči musely být roku 1986 zbytky srovnány se zemí[H8] .

Nejen Viléma, ale celou rodinu Richlých i dějiny jejich mirošovského panství velmi podrobně podávají kapitoly Jiřího Bořeckého v knize  Paulusová J., Bořecký J.: Mirošov a Jedlov – dějiny obce, OÚ Mirošov, 2000.

 

Popis: Popis: image007

Almanach sněmu království Českého (1895-1901), Navrátil, Michal, 1896

 

Popis: Popis: image001

 

Další kresba Viléma Richlého má i dobře čitelnou dataci: Wilím Richlý, Kwětinau 24.1.1860

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

A ještě dvakrát ptáci, oba obrázky signovány Wilémem Richlým.

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image006

 

Popis: Popis: image001

 

Najdeme zde vlepenu i fotografii rodiny věžských Křivanků, na které nechybí Eduard Brzorád (stojí druhý zleva) a patrně ani Julius Prziborski v komické čapce, který ho zde nápadně převyšuje. Ernestině (sedící úplně vpravo) bylo při svatbě v roce 1868 osmnáct let, a protože jejího budoucího manžela Karla von Kutscheru zde nevidíme, je tato fotografie zřejmě o něco mladší. Poprvé také vidíme o něco lépe do tváře Eduardu Krzivankovi mladšímu.  (zvětšeno z rozměru cca 7x7cm)

 

Popis: Popis: image003

 

 

 

Popis: Popis: image001

 

Nechybí ani Nový Stránov:

 

Popis: Popis: image044

 

Popis: Popis: image001

 

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image006

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image008

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image008

 

Popis: Popis: image001

 

Pirkenhammer

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

 

Popis: Popis: image001

 

Text: Der Blinden Trost – Falešná útěcha

 

Popis: Popis: image008

 

Popis: Popis: image001

 

August Graf von Platen: „Mein Herz und deine Stimme“ na papíře s detailem reliéfní ražby.

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image004

 

Na stejném papíře následují z druhé strany básně Emanuel Geibel: “Das ist’s[H9]    a  Felix Dahn: „Der Glaube der Freundschaft[H10] .“

 

 

Popis: Popis: image008

 

Otočíme-li stránku, náledujeVorsatz“, který je po třech slokách podepsán „R. Pruty“, ale také je zde připsáno „Schloss Gabel 3. Sept. 1862“. Zde se můžeme domýšlet, že šlo o pobyt na rodinném sídle přítelkyně Caroline Krziwanek – Jenny von Kutschera rozené von Pachta v Jablonném v Podještědí, které tehdy bylo v majetku Pachtů. Další aršík pod květy obsahuje  úryvky následujících básníků: Baron Ernst von Feuchtersleben, Friedrich Martin von Bodenstedt, Friedrich Rückert, a Johann Gottfried Herder. Na další stránce najdeme citáty básníků v tomto pořadí: Friedrich von Schiller, August  Graf von Platen-Hallermünde, Freiherr Franz  von Sonnenberg, Otto Graf von Loeben, William Shakespeare, Johann Wolfgang von Goethe, Heinrich Daniel Zschokke, Otto Rognette a Wilhelm Friedrich Waiblinger. Další pak přináší úryvky s těmito jmény: August Gottlieb Meißner, Julius Sturm, Theodor Storm, N., Johann Wolfgang von Goethe, R. Pruty, a další.

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image008

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image004

 

Detail z pravého dolního rohu:

Popis: Popis: image008

 

Popis: Popis: image001

 

Níže lze číst, že tyto květy utrhla v létě 1864 Wilma pro drahou Ernestine. 

 

Popis: Popis: image007

Popis: Popis: image001

Na lístku stojí Karlsbad Mintschy – čteno (minči) může být  Hermine.

 

Popis: Popis: image002

Popis: Popis: image001

V pravém dolním rohu čteme „Irma“

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image001

 

Souvenir á Hermine 26. Octob. 1862

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image002

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image007

Popis: Popis: image001

Mezi květy se nachází i DNA stopa - pramínek vlasů, nevíme však čí.

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image001

 

Pod následující snítkou však již můžeme číst: „Von dem Kranz der in das Grab der guten Ernestine gegeben wurde. 10 Febr. 1877“. Jde tedy o památku vzatou z věnce, který byl vložen do hroby zemřelé Ernestiny 10.2.1877.

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image002

 

Detail v rohu s datem 12.10.1863 W.J. :

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image001

Marienbad

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image001

 

Nalevo pod kresbou tužkou čteme „Johanna 1866“

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image002

 

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image002

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image002

(R.W.1865)

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image007

Na kameni stojí Carl 1852 – kreslil-li Karl von Kutschera, bylo mu tehdy 16.

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image002

(Carl 1852)

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image007

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image008

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image004

Popis: Popis: image008

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: Untitled-Scanned-13

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image008

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image008

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image004

 

Popis: Popis: image001

 

Popis: Popis: image008

 

Popis: Popis: image001

 

 

 

 

 

___________________________________________________________________________________________

_______________________________________________________________

 

Popis: Popis: image011

 

Dodatky najdete zde.

 

Popis: Popis: image011

 

Hlavní strana

Familie von Herites

Familie von Krziwanek

Familie Delorme

Familie Brzorád

 

Rodokmeny

Dodatky

 

E-mail pro Vaše komentáře a doplnění:

Opredcich@seznam.cz

 

Popis: Popis: image011

 

 

 

 


 [H3]Hermine Komers *1842, oo 1865 (později podplukovník v.v.) Friedrich Florian.) http://www.myheritage.cz/site-family-tree-26428901/melicharova#!profile-1000172-info

 [H5]Bořecký, Jiří. Dějiny Úsobí a Chyšky. Vyd. 1. Úsobí: Pro Městys Úsobí vydal TiskPlzeňská, 2012. 2 sv. ISBN 978-80-239-8538-2. , Díl 2. Kapitola Stanglerové, poznámka 80

 [H6]Viz. článek: Novák, Pavelin: Rolník - Vysočina - Příklad Viléma Richlého a rodin z Mirošova a Dušejova, Člověk na Moravě 19. století / Fasora, Lukáš, 2. dopl. a oprav. vyd. Brno : Centrum demokracie a kultury, 2008 978-807325-147-5 519 s., s. 202-221

 

 [H7]http://cs.wikipedia.org/wiki/Miro%C5%A1ov_%28z%C3%A1mek,_okres_Jihlava%29

 [H8]Vilémova sestra Berta roku 1865 provdaná za JUDr. Jaroslava Schmidta, majitele Petrkovského statku, zdědila Květinov a nově vystavěný zámek Kvasetice. Jejich dcera, také Berta (1872-1963) byla malířkou – krajinářkou a právě díky ní se zachovala podoba obou zámků (Kvasetice z roku 1892 a Květinov 1872). Její manžel byl továrník Vojtěch Bárta z Františkodolu. Po jeho smrti odešla z Františkodolu do svého rodiště Květinova. Po znárodnění panství Květinov v roce 1945 žila v domově důchodců, který byl vybudován v zámku v obci Věž, ten byl, ironií osudu, v minulosti součástí majetku Bertiny sestřenice Marie Stanglerové (von Stangler). Její syn Zdenko Hynek Bárta - historicky prvním olympionik (šerm roku 1912) narozený na území dnešní Vysočiny - byl sklářský odborník.

Zajímavý dokument o osudech Květenovsko-Kvasetické větve rodiny Schmidtů, včetně jejího spojení s rodinou Eduarda Fučíkovského rytíře z Grűnhoffu, pána v Úsobí si lze přečíst na http://turmawen.blgz.cz/Z-historie.html .

 

 [H9]Das ists, was an der Menschenbrust...

Das ist's, was an der Menschenbrust
Mich oftmals läßt verzagen,
Daß sie den Kummer wie die Lust
Vergißt in wenig Tagen.

Und ist der Schmerz, um den es weint,
Dem Herzen noch so heilig
Der Vogel singt, die Sonne scheint,
Vergessen ist er eilig.

Und war die Freude noch so süß
Ein Wölkchen kommt gezogen,
Und vom geträumten Paradies
Ist jede Spur verflogen.

Und fühl' ich das, so weiß ich kaum,
Was weckt mir tiefern Schauer,
Daß gar so kurz der Freude Traum,
Oder so kurz die Trauer?

Emanuel Geibel
Popis: Popis: http://gedichte.xbib.de/img/fueller.gifAus der Sammlung Die beiden Engel

 

 [H10]Der Glaube der Freundschaft

Wenn eines Menschen Seele du gewonnen

Und in sein Herz hast tief hineingeschaut

Und ihn befunden einen klaren Bronnen,

In dessen reiner Flut der Himmel blaut: -

Laß deine Zuversicht dann nichts dir rauben,

Und trage lieber der Enttäuschung Schmerz,

Als daß du grundlos ihm entziehst den Glauben: -

Kein größer Glück als ein vertrauend Herz!

Laß adlermutig deine Liebe schweifen

Bis dicht an die Unmöglichkeit hinan:

Kannst du des Freundes Tun nicht mehr begreifen,

So fängt der Freundschaft frommer Glaube an.

Felix Dahn