zemského a říšského
mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda.
Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád.
V letech 2002-2008 sepsal Jan Steinbauer.
E-mail pro Vaše komentáře a doplnění:
___________________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________
Dodatky z roku 2009
zpět na
Níže najdete
doplnění připojená k práci až po jejím dopsání. Tato stránka přináší
dodatky z roku 2009. Pro ostatní dodatky využijte rozcestník Dodatky. Jednotlivá doplnění byla na tuto stránku přidávána tak, aby horní byla
tou nejnovější. Každá novinka je označena podle příslušnosti k jedné ze
čtyř kapitol. Se znakem je uvedeno vročení. Všechna doplnění z tohoto roku
již byla postupně umístěna i přímo do textu jednotlivých kapitol a to s šedým podbarvením pro odlišení
od původního textu.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
2009
1883 Ochotníci společně se studenty uvedli
v Německém Brodě veselohru Osudné psaníčko (Sardou), v hl. rolích vynikli
Švejdovcá, Brzorád, Švejda.
(
http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=multimedia&id=13768)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
2009
Listiny uložené v Familienarchiv Lamberg – Steyr Alter
Bestand (Oberösterreichisches
Landesarchiv Herrschaftsarchiv Steyr http://www.landesarchiv-ooe.at/xbcr/SID-3F3587BA-D92653CB/HASteyr.pdf (2009) ):
1805 Karl Eugen
Fürst v. Lamberg entlehnt (přijal) von Wenzel Adalbert v. Herites, Dompropst in
Prag, 5000 und 6000 fl (1805)
1808 Karl Eugen
Fürst v. Lamberg: Dompropst Wenzel v. Herites cediert (zedieren -postoupit)
6000 fl an Anton Freiherrn v. Heries und auch die 5000 fl.
Ignaz Edler v. Gally, Bürger in Prag, cediert seine
Forderung (pohledávka) per 2000 fl an die Fürstin Friederike 1808 (10)
Schematismus des
österreichischen Kaiserthums 1808: Domprobst.
- Herr Wenzel Abalbcrt Freyh. v. Herites, Domprobst der k.
k. Hauptkirche bey St. Veit an dem Präger Schlöffe und erster Prälat besagter
Hauptkirche im Königreiche Böhmen.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
2009
O založení pěveckého spolku Jasoň se dočítáme: Na
výborové schůzi 19.6. 1862 zbývalo již jenom vybrat náležitě zvučný a
jednoduchý název pro spolek i přiměřené úderné heslo a samozřejmě stanovit
datum a program oslav. Spolku bylo tedy dáno jméno Jasoň, zvoleno heslo „K
českému srdci český zpěv“ a za měsíc mohl být prapor posvěcen. Iniciátorka celé
záležitosti byla požádána, aby přijala při tomto aktu čestnou funkci matky
praporu a další dámy z místní honorace Terezie Šrámková, paní okresní
hejtmanová, Marie Brzorádová, paní c.k.
notářová, Marie Srnková, paní ředitelová a měšťanka Eleonoira Weissová, aby
se ujaly rolí kmoter. (Miloš
Tajovský in Havlíčkobrodské Listy Září
2009 )
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
2009
„Rezoluce brodských
frantfurťáků pro volby do Bundu byla uveřejněna v Prager Zeitung a
v Constituzionelles Blatt ddto 27. dubna 1848. Podepsali ji za měšťanský
spolek Josef F. Kundrath, Eduard
Kržiwanek, Karel Kalina, Lukáš Weidenhoffer, František Hallamásek, V. J.
Zdeborský, Jan Spurný a JUDr. Pankraz.“
(Fiedler Václav: Památce Havlíčkově, 1946)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
2009
Letošní vydání ALMANACHU ČESKÝCH ŠLECHTICKÝCH A RYTÍŘSKÝCH RODŮ 2010
z pera Karla Vavřínka a kolektivu přineslo i heslo „Křivánek“, ve kterém
najdeme i vyobrazení erbu od Ing. arch. Miroslava Sýkory.
Kniha vyšla ve spolupráci nakladatelství Martin a Zdeněk Vavřínek
a je k dostání například v knihkupectvích Luxor, či
v internetovém obchodě www.kosmas.cz.
s
V tomto vydání 2010 nejdeme i heslo „Heyrovský z Rowenova“, které kvůli
vztahu rodu k nositeli Nobelovy ceny Jaroslavu Heyrovskému uvádí i linii
JUDr. Leopolda H. a Kláry Hanl von Kirchtreu.
Dále zde najdeme ve vztahu k naší práci hesla „Neupauer“ (kupec
Stránova po von Herites) a „Sebenář von Herrenfels“ (poštmistr a majitel domů
v Německém Brodě, kam se von Herites přestěhovali).
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
2009
Nový Stránov byl (podle „příručky“ Handbuch z roku 1840) prodán
Janem sv. p. z Heritesu roku 1834 Bedřichu rytíři Neupauerovi a jeho
manželce Terezii za 185 000 zl a 100 dukátů kauce (poplatku před
nastěhováním?) „…an Johann Freiherrn von Herites, von welchem es im Jahre 1834
Herr Friedrich Ritter von Neupauer, und dessen Gemahlin Theresia um die Summe
von 185 000 fl. C. M. und 100 Dukaten Schlüsselgeld kaufen. …“ ( Michel J.A. (k. k. Gubernialbeamter): Das
Königreich Böhmen: Ein historisch-statistisch topographisches Handbuch, 1840,
Dritte und letzter Band, 1840, bei Gottlieb Haase Söhne, Praga)
Celý text hesla „Alodiální statek Stránov“:
Allodial-Gut Stranow.
Zu Anfang des »8. Jahrhunderts gehörte Stranow der gräflichen Familie
Lissau; von dieser kam dasselbe durch Erbschaft an die gräflich Przichowskische
Familie, und von dieser gelangte es durch Kauf im Jahre 1794 an Johann
Freiherrn von Herites, von welchem es im Jahre 1834 Herr Friedrich Ritter von
Neupauer, und dessen Gemahlin Theresia um die Summe von l85 ooo fl. C. M. und
in Dukaten Schlüsselgelb kauften.
Dieses Gut liegt zu beiden Seiten der Iser, umgeben von den Dominien
Krnfko, Dobrawitz und Bezno, mit einer Grundfläche von 2,902 Joch 0,386 Q.Kl.
in Dominikalgründen (panské) .... 969
Joch (969 jiter = 557ha) l,023 Q.Kl (1112ha) und
Rustikalgründen (selské) …. 1,933 —
363 —
enthält 5 Dörfer, zusammen mit 190 Häusern und l,260 böhmischen
Einwohnern, die sich von dem Ertrag der Landwirthschaft nähren.
Der Sitz des Wirthschaftsamtes ist im Schloße Stranow, das 1 1/2 Stunde
südwestlich von der Kreisstadt liegt, hat eine Schloßkapelle zum heil. Wenzel,
die von ein Schloßkaplan versetzen wird. Die übrigen Dörfer dieses Guts:
Iser.Wtelno, zum Unterschied von dem zur Herrschaft Melnik gehörigen Dorfe
Wtelno, dann Zamost, Lhota, auch Sand- Lhota und Wodierad sind zu Pfarreien
angränzender Dominien eingepfarrt.
Auf diesem Gute hat die aus 4 Mitgliedern bestehende und zur Auffindung
von Salzquellen von Seiner Majestät dem Kaiser privilegirte Privatgesellschaft,
an deren Spitze Hofrath Klenk steht, ihre Versuche unweit des Dorfes Zamost
unternommen, wo sie zu diesem Ende ein Bohrhaus errichtet hat, und noch
gegenwärtig ihre Versuche fortsetzt.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
2009
František Drašner píše:
„Bály a maškarády pořádal i
majitel panství ve Věži Křivánek, k němuž
se sjížděla honorace z Brodu, Humpolce a celého okolí. Věžský správce
Doupil byl členem Havlíčkovy ochotnické družiny a v „Epigramu“ hrál úlohu
Skočnožky. Přes Dokupila přenášel se Havlíčkův vliv z Brodu do Humpolce.
Proto v roce 1848 dobře v Humpolci Havlíčka znali a volili jej
poslancem do říšského sněmu.
Havlíček byl častým hostem
ve Věži. Dokazuje to i další Gablerova zmínka, kdy líčí rodinnou slavnost na
sousedním velkostatku, v rámci níž bylo uspořádáno též domácí divadlo,
alegorický živý obraz a maškarní ples. Gabler byl na té slavnosti s Havlíčkem
a Václavem Žákem v maškarním přestrojení. Jinou návštěvu ve Věži popisuje
Emanuel Weidenhoffer, kdy na maškarním plesu Fany vystupovala jako Španělka a
Havlíček jako Čerokéz. Brodští ochotníci zde sehráli německé představení,
v němž s Karlem hrála mladá komtesa Stubnikova, patrně host na
panství ve Věži.“
Vilém Gabler vzpomíná
na Havlíčka v Německém Brodě, kde s ním ve 40. letech 19. století
pobýval v článku Osvěty z roku 1896 doslova takto: „Havlíček tehdáž
byl velmi nakloněn k tomu provesti nějaký šibalský kousek. Na sousedním velkostatku
měla se konati nějaká rodinná slavnost: domácí divadlo, allegorický živý obraz
a maškarní ples. Havlíček v allegorickém živém obraze převzal úlohu genia,
k čemu dokonce nebyl zvláště způsobilý, ale pro něj to byla hotová švanda.
Měl mne a Žáka k tomu, bychom jeli s ním na ten maškarní ples (ačkoliv
jsme nebyli pozváni), rozumí se samo sebou, že v nějakém přestrojení. A
tak Havlíček přivedl tam husara a Turka, kterých nikomu nepředstavil a kterých
nikdo neznal, i měl z toho zvláštní potěšení, když nám mohl pošeptati:
„Pořád se ptají, kdo je ten husar, kdo je ten Turek!“
( Drešnar
František: Karel Havlíček Borovský na Vysočině, Město Havlíčkův Brod, 200 str.
108)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Brzorád 2009
František Ladislav Rieger (1818 – 1903) o JUDr. Eduardu Brzorádovi v
dopise: „…Je potřeba, kdyby tam Václav i Hubáček do schůze šli a tam se těm balamutům (bude to snad mladý Brzorád,
spolužák Bohušův z Brodu) opřeli. …“
1889 10. květen, Vídeň – Rieger
M. Červinkové :
„Dnes jsem telegrafoval Václavovi, že v neděli mají Mladí
v Chotěboři schůzi. Budou zase balamutit lidi pro to, že se rolníkům zle
vede, že poslanci neudělali lepší ceny na obilí a neuzavřeli hranice uherské,
což je ovšem všecko nemožné, poněvadž poměr k Uhrům je smlouva mezinárodní
a také cla a nedá se to vše měnit naším usnešením (sic!).Je třeba, aby nám
v okresu voliče nepopletli a aby se jim odpovědělo. Já myslím, že budeme
kandidovat pro okres p. Hubáčka purkmistra. Je potřeba, kdyby tam Václav i
Hubáček do schůze šli a tam se těm
balamutům (bude to snad mladý Brzorád, spolužák Bohušův z Brodu)
opřeli. Snad by si mohli vzít ještě někoho, jako Neudörfa, na succurs, snad
také Laštovičku a novovesského faráře.
( Heidler Jan: Příspěvky k listáři Dr. Fr. Ladislava Riegera, díl
II., Praha 1926, str. 400)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Brzorád 2009
Význačný pražský biskup Antonín Podlaha (1920–1932) napsal ve svém
Českém Slovníku Bohovědném o Dostálových: Dostál Hynek … studoval na hornické akademii v Příbrami, a pak na právnické fakultě v Praze, kde
absolvoval státní účetnictví. … Dostálová Anna … do obou listů napsala řadu pěkných článků vzdělávacích, poučných a
apologetických.
Význačný arcibiskup Antonín Podlaha napsal roku 1926 ve svém Českém
Slovníku Bohovědném o Dostálových:
Dostál Hynek:
n.1871 v Brošicích u Velehradu na Moravě absolvovav gymnasium, studoval na hornické akademii
v Příbrami, a pak na právnické
fakultě v Praze, kde absolvoval státní účetnictví, r. 1898 se odebral
do Ameriky, byv svým bratrem, knězem Josefem Dostálem, povolán na českou
katolickou školu ve Spillville, la. Po dvou letech stal se redaktorem českého
katolického denníku „Národ“ v Chicagu; potom farmařil v Iowě; od 1902
rediguje katolický ; potom farmařil v Iowě; od 1902 rediguje katolický
časopis „Hlas“ ve St. Louis, Mo., do něhož napsal četné články směru
vlasteneckého, náboženského, sociálního a obranného, jimiž rázně hájil zájmy
českého katolického lidu v Americe. Napsal brožurku o prvním
česko-katolickém sjezdu v St. Louis r. 1907, redigoval Hanenichtovy
„Dějiny Čechů amerických“, ve „Zprávě o III. všeobecném sjezdu katol.
v Brně 1904“ jest jeho přednáška „O katolickém ruchu Českoslovanském
v Severní Americe“; k desetileté ročence trvání Hessounova sirotčince
napsal brožuru „Zbudování a vývoj Hessounova sirotčince“ (1922). Byl členem
misse vyslané do Československa N8rodním svazem českých katolíků 1919
Dostál Josef:
n.1870 v Boršicích u Velehradu na Moravě studoval gymnasium
v Přerově, bohosl. v Olomouci, vysvěcen 1895 , kapl. v Horní
Hynčině, odebral se 1896 do Ameriky, 1898 farář ve Spillville, Io., z . 1903,
přel. Färberův „Katechismus pro české katolické farní školy ve Spojených
Státech“ (Chicago 1901) Jacobsovu brožuru proti spolkům proticírkevním;
přispíval do amerických časopisů katolických vybízeje své krajany
k národnímu sebevědomí, k svornosti a ku spojení česko-katol. spolků
a jednot v Americe.
Dostálová Anna (pseud. A. Čechová):
n. 1876 v Něm.Brodě, dcera statkáře JUDr. Eduarda Brzoráda,
odebrala se do Ameriky 1899, choť Hynka
Dostála, byla redaktorkou časopisu „Česká Žena“, věnovanému českým katol. ženám
a dívkám v Americem, vydávaného v St. Louis, Mo., a spoluredaktorkou
časopisu „Hlas“: do obou listů napsala
řadu pěkných článků vzdělávacích, poučných a apologetických; z 8.
dubna 1919 (Podlaha Antonín: Český
Slovník Bohovědný, V Praze 1926)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
2009
Tento snímek hrobu Havlíčkových rodičů je zajímavý kvůli hrobu
sousednímu. Jde o stav před rokem
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
E-mail
pro Vaše komentáře a doplnění: