English
version:
O předcích
zemského a
říšského mladočeského poslance JUDr.
Eduarda Brzoráda.
Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád.
Od roku 2002 sepisuje Jan Steinbauer.
E-mail pro Vaše komentáře a doplnění:
Poznámka
k internetové verzi: Celá práce byla vydána
tiskem vlastním malým nákladem na jaře roku 2009 a je i s přiloženým
bonusem v podobě přiložených pdf
kopií rodinné korespondence na CD k dispozici
v prezenčním fondu Národní Knihovny v Praze.[1] I nadále se však vynořují nová
doplnění, která se chci pokusit alespoň
výročně k práci připojovat. Tato najdete na
samostatné stránce “Dodatky“, odkud jsou postupně zapracovávána do
textu. Za nejrozličnější doplnění, opravy a
poznámky zaslané na můj e-mail opredcich@seznam.cz budu velmi vděčný.
Roku 2017 byla celá práce za spolupráce
s Mary Petersen přeložena do
angličtiny a v této verzi je dostupná na On the Ancestors, či proklikem anglické
vlaječky v pravé horním rohu stránky.
Práce je citována řadou diplomových a
disertačních prací[2],
monografií[3],
odborných článků[4]
či slovníků[5]. Od roku 2021 jsou stránky
pravidelně archivovány
Národní knihovnou ČR jako zdroj s kulturní, vědeckou
či historickou hodnotou, který má originální a
unikátní obsah a dlouhodobou badatelskou hodnotu.
Slova úvodem
Záminek pro rodopisnou práci by mohlo být
více. Zveme-li zde k setkání se světem čtyř
rodů, předků horlivého národovce a
radikálního politika konce 19. století Brzoráda,
mohli bychom čtenáře například lákat na
obrazy a zmínky o celá staletí trvajícím
úsilí zlepšit v úctě k Bohu, králi a
soukromému vlastnictví postavení potomstva. Tyto
vlastně s ústřední postavou poněkud
kontrastují. Vyrvat času jména, události a data
již dávno zapomenutá však
přináší nečekanou radost samo o sobě a
projekt se tak autorovi postupně stal pravou labour
of love, ač tento pojem si
v češtině zatím své místo patrně
nenašel. Přiznejme
proto zároveň, že vymezení práce –
sledování rodů předků právě poslance Brzoráda – je vlastně spíše
záminkou sebezáchovné povahy, která našemu
výletu do historie dá pevnější trasu a
především šanci, dorazit vůbec do cíle.
…
A ještě několik praktických poznámek.
Protože autor není historik, nepokouší se zde o
historickou interpretaci, ale spíše o pečlivý sběr
a třídění informací. Snahou nevychýlit
významy je tak poznamenán i sloh celé práce,
jejíž čtivost tak, přiznejme si, poněkud
utrpěla. Rušivě může působit
užívání německé i české
podoby vlastních jmen. Autor však z různých
důvodů na sjednocení rezignoval, a doufá, že
výsledek tak možná alespoň lépe
odráží dobovou jazykovou nevyhraněnost.
Ponechány tak zůstaly například i různé
podoby šlechtických titulů. Jmenujeme-li pro lepší
orientaci jen zjednodušeně alespoň část hierarchie
odspodu, pak šlechtic/šlechtična ze Křivánků
byli Edler/Edle
von Krziwanek, rytíř z Komersů (dámy titul rytíř
neužívaly, byly tak jen „z“ / „von“) byl Ritter
von Komers, svobodný pán, jindy
baron z Heritesu byl Baron, či Freiherr von Herites
u dam pak ještě složitěji byla naše baronka,
neprovdaná baronesa, Freiin, Baronin, či Baroness.
Text je pro velké množství postav
poměrně nepřehledný a i proto
jsou v samostatné části připojeny
schematické rodokmeny,
které usnadní pochopení vzájemných
rodových vazeb.
Práce je rozdělena do čtyř kapitol podle
jednotlivých prarodičů politika JUDr. Eduarda Brzoráda. Pouť časem započneme u rodu
babičky, rozené svobodné paní von Herites.
Dědeček Krziwanek ji sice o baronský titul sňatkem
připravil, ale sám se šlechticem později stal a
uvidíme, že byl výjimečnou postavou stejně jako
jeho děti. Druhá babička, rozená Delorme,
byla údajně potomkem chudé hugenotské šlechty.
Když si ji ovšem dědeček Brzorád
na zámek lochkovského panství jako
šestnáctiletou krásku bral za ženu, byla již ze
skvěle situované pražské rodiny.
Zvláštní
přílohy:
Album
rodiny Marie Brzorádové roz. von Krziwanek (1834-1898)
Album
Voith-Herites von Sterbez
E-mail pro Vaše komentáře a doplnění:
Bibliografická citace webu dle ČSN zde:[6]
